Soustředění Anzio ITA - 11/18

5. den

Na poslední den na vodě se všichni moc těšili. Předpověď byla celkem příznivá, ale hned při prvním pohledu na vodu během ranní rozcvičky bylo jasné, že se nejspíš budou měnit plány. Na moři foukal silný vítr a byly obrovské vlny. Proto jsme hned po snídani vyrazili na přístavní hráz, abychom zblízka mohli zhodnotit situaci. Balící se vlny byly obrovské a i když vítr dosahoval max. 20 uzlů, vyplutí bylo nemyslitelné. 

Před polednem jsme se tedy pustili do balení a podařilo si i všechno usušit. Vlastními silami se nám podařilo vytáhnout motorák a naskládat do něj plachty. Lodě jsme pak naložili na vleky, vyvázali a připravili k případnému přetažení do jiného klubu, ale to ještě uvidíme. 

Hned jak bylo naloženo, tak se spustil déšť a my jsme prchli na apartmán. Následně přišla i bouřka se silnými poryvy. Odpoledne jsme absolvovali ještě jeden výlet na přístavní hráz, kde vlny opět narostly. 

Poslední večeře byla společná v místní pizzerii a po návratu jsme oslavili Zuzky zítřejší narozeniny. Samozřejmě došlo i na rozbor celého soustředění a stanovení plánů na další měsíce. Zítra nás čeká balení a v 11 hodin odjezd na letiště. I přes nepřízeň počasí se akce určitě vydařila. Ostatně zítra už můžete vyzpovídat závodníky doma. Budiž nám zima krátká. Ahoj


4. den

Předpověď sice na ráno hlásila silnější vítr, ale ten se opozdil. My jsme dle plánu vypluli v 10 hodin na vodu a zahájili trénink. Byly poměrně vysoké vlny a vítr do 10 uzlů. Ten ale postupně zesiloval a následně se přidal i déšť. 

O hodinu později jsem vyzvedl na mole Alessandra Franzi, který trénuje především olympijské katamarány Nacra 17, ale věnuje se i mládežnickým třídám Nacra 15, 29er a 420. V Itálii je zvykem, že junioři střídají lodě a paralelně jezdí na více třídách najednou. Alessandro jezdil v mládí nejvíce na 420, ale odjel i 4 mistrovství světa na 29eru a vyhrál skvěle obsazený Eurocup v Kielu. Jeho pomoc s tréninkem na vodě byla znamenitá. Dobře vysvětloval techniku ve vlnách a především stoupavou a rychlostní jízdu. Trénink se protáhl na 4 hodiny, ale stálo to za to. Skvělý byl i následný rozbor. Pro závodníky je třeba více pohledů a navíc má každý jiný popis situací. To jim lépe pomůže pochopit danou problematiku. Bonusem je, že Alessandro sám na lodi jezdil a přesně ví o čem mluví. Byl to prostě skvělý trénink. Všichni jsou celkem zmoženi, ale po večeři si dáme ještě jeden rozbor. 

Zítra nás čeká poslední den na vodě. Snad ten nejsilnější vítr přejde v noci a zítra budou panovat příznivé podmínky. Už teď to ale zato stálo.

3. den

Dnes už nás ráno nebudilo slunce a teplota se jen líně šplhala k 15°C. Po rozcvičce a vydatné snídani jsme shlédli něco přes hodinu z oblíbeného videa Jima Saltonstalla, které se věnuje jak 29erům, tak i třídě 420. Po poledni jsme nastrojili lodě a vypluli na moře. I přes nedostatek větru byly u pláže poměrně velké balící se vlny. Kus od pobřeží jsme pak postavili tréninkový okruh a pilovali manévry. Slabý vítr nicméně nevydržel příliš dlouho a tak jsme se po 3 hodině vrátili na břeh. Nyní nás čeká společná večeře a později rozbor videí obratů, halz a vytahování a balení genakrů. Poměrně velké vlny vnáší do tréninku ve slabém větru novou dimenzi. Tým je skvělý, všichni jsou v pořádku a máme tu rozhodně víc uklizeno, než v chatkách na Nechra.

Zítra vyplouváme už v 10 hodin. Předpovědi se neustále mění, ale zatím se zdá, že bychom měli vyplouvat do západního větru 12 až 15 uzlů (+DPH), který bude v průběhu dne zesilovat a nejspíš začne i pršet. Musíme doufat, že hlavní fronta přejde zítra v noci, abychom mohli v úterý v klidu na vodu. V každém případě během fronty vítr zesílí až na 30 uzlů a zvednou se vlny přes 2 metry. Budeme tedy bedlivě sledovat vývoj a možná zvolíme bezpečnější výjezd z vedlejší mariny. Navíc se mnou na člunu bude italský coach Alessandro Franzi (420, 29er, Nacra 15, Nacra 17), který zná dokonale zdejší podmínky a se vším poradí a pomůže. Tak nám držte palce, aby byl trénink co nejlepší.



2. den

Ráno jsme se probudili do krásného slunného dne, který jsme zahájili na velkém balkoně malou rozcvičkou. Rychle se začalo oteplovat a za chvíli jsme snídali na sluníčku jen v tričku. 

Cestou do přístavu už ukazoval teploměr 20°C. Strojení lodí šlo rychle a tak jsme na chvíli vyrazili i do města. Nicméně se vzápětí ozval Alessandro a tempo se opět zrychlilo. Třída Zuzka s Eliškou na 420 vypluli s italskou skupinou o něco dříve a my jsme je následovali. I přes panující bezvětří byly na pláží poměrně vlny. Adama při výjezdu praštila odtoková hrana lodě do kolene a od té doby stále drobně naříká. Má to naražené, tak doufejme, že klid na lůžku zabere a zítra bude fit. 

Po výjezdu jsem táhl skupinku tří 29erů asi půl hodiny od pobřeží. Předpověď totiž hlásila bezvětří jen v zálivu. Venku to ale nakonec nebylo o moc lepší a po pár pokusech o trénování se ozval Alessando ze severu, kde zaznamenal silnější poryvy. Ihned jsem tedy skupinku zapřáhl a zase jsem je táhl na jiné místo. Nakonec jsme trochu slabého větru dohnali a začalo se trénovat. V poměrně velkých vlnách to bylo pro kluky opět něco nového. Navíc vlny šly z boku a tak se měnily techniky jízdy. Napřed to šlo nejlépe Adamovi s Davidem, pak vystřelili dvojčata Michal s Lukášem a v závěru byli nejlepší Jára s Péťou. Jak se měnily podmínky, tak to vždy sedlo někomu jinému. Na závěr jsme před přístavem vyzkoušeli krátkou rozjížďku a po 3,5 hodinách jsme zamířili ke břehu. Musím více dbát na pitný režim. Na vodě není moc horko, ale slunce má stále sílu a zdá se, že David měl lehký úpal. Holky byly s tréninkem také spokojené. Sice víc jezdily za motorákem, ale nakonec hodinku také potrénovaly. 

Po návratu jsme vše pobalili a vyrazili na nákup. David s Járou nám pak uvařili 1,5 kg špaget aglio olio. Měl jsem jen jednu porci bez přidání a nemohu se hýbat. Nemusím zdůrazňovat, že se snědlo všechno.

Dnes jsme také zavzpomínali na 17. listopad. Nemáme moc zpráv a jsme trochu odříznutí, ale dejte určitě vědět až se začne cinkat klíči. 


1. den

Zdravíme všechny rodiče, přátele a podporovatele. Dnes se náš 29er tým sešel na letišti Václava Havla v Praze a s mírným zpožděním jsme odletěli do Říma. Let utekl celkem rychle a už jsme přistávali. Čas strávený čekáním na zavazadla nám zpříjemnil Jára hrou na místní klavír. Hrál překrásně, ale do pohozeného klobouku nakonec získal pouze 5 Kč a to ještě od Adama. Tašky přišly všechny, tak jsme vyrazili do letištní haly. Tam nás dle očekávání uvítal řidič dodávky, se kterou nás odvezl do Anzia. Cesta byla delší, kvůli zácpě na dálnici, ale nakonec to na pátek odpoledne nebylo tak zlé. Dorazili jsme k apartmánu, kde už nás čekala Zuzka s Eliškou (závodí na 420 a přidají se k naší zimní přípravě). Po odhození tašek jsme došli do přístavu. Ten je od nás max. 5 minut chůze. V klubu nás očekával Alessandro a hned nám pomohl odvézt člun na vodu. Lodě jsou tedy složené, člun nachystaný a zítra můžeme začít trénovat. Po příletu bylo krásných 20°C, ale k večeru začalo drobně pršet a teplota o pár stupňů poklesla. Už se to ale opět zlepšuje. Bydlení je fajn a máme skvělé balkony s výhledem na moře, ale musíme se nějak poskládat. Je nás tu celkem devět (Eliška, Zuzka, Jára, Péťa, Adam, David, Michal, Lukáš a já). Tak zítra držte palce, aby podmínky byly příznivé. Zatím vše klape a nálada v týmu je jako vždy výborná. ... všem se samozřejmě moc stýská.